Po stopách vodopádů

Island

Dnešní článek je o šesti vodopádech, které jsem navštívila za poslední týden. Vodopády jsou má nejoblíbenější místa, na Islandu jich je nespočet, co kus, to vodopád, ale to ani jednomu rozhodně neubírá na kráse. Nejde určit, který je nejkrásnější, miluji je naprosto všechny. Ačkoliv jsem tyto vodopády, které vám představím viděla už několikrát, tentokrát to přece jenom mělo zase jiné kouzlo. Po půl roce pauzy od Islandu a po cestování na Bali, do Říma a po Česku, bylo vrátit se zpět na místo činu naprosto jedinečné. Díky tomu, že zamnou po necelých třech týdnech mého pobytu tady přijel můj přítel, cestování s ním získalo naprosto jiný rozměr a radost, že všech navštívených míst se násobila.

Děkuji.

Prvním vodopádem, který vám dnes přiblížím je Bruarfoss. Jeho jasně modrá barva v černé lávě z něj děla opravdu unikátní skvost, který musíte navštívit. Nachází se asi hodinu a dvacet minut od Reykjavíku a i když je unikátní není tak často navštěvovaný. Cesta k němu vede přes 2 km a to se klasickým turistům nechce absolvovat. Každopádně pokud se k němu vydáte, já vám slibuji, že nebudete litovat! Vodopád je napájen řekou Brúará z ledovce Langjökull. Ledovcová voda dává Brúarfossu modrou barvu oblohy.

Necelých 25 km od Bruárfossu se nachází vodopád Gullfoss. Zlatý vodopád je obrovským lákadlem turistů, ale naštěstí je to přesně to místo, které musíte navštívit, pokud se vydáte právě na Island. Gulfoss padá v dvojitém kataraktu v kaňonu řeky Hvítá. Vodopád je součástí rezervace, která vznikla díky Sigrídur Tómasdóttir, která ve dvacátých letech minulého století bojovala proti vzniku vodní elektrárny. Povolení bylo uděleno, ale výstavba díky jejímu zásahu nebyla nikdy zahájena a tak se můžete kochat tímto obrovským, nádherným vodopádem, u kterého cítíte jeho neskutečnou sílu. 

Öxarárfoss je vodopád, který se nachází v národním parku Thingvelliru a v rokli Almannagjá. Skoro jako všechny významné vodopády má i tento sentimentální a historický odkaz a hodnotu. Vodopád má pouze 20 metrů, ale je důležitou součástí celkových přírodních zázraků v národním parku. Vodopád je ve skutečnosti člověkem vytvořený. Historici a geologové objevili, že řeka byla přemístěna přes stovkami let, aby v devátém století odváděla vodu do rokle. Účelem bylo poskytnout vodu. 

Tyto tři vodopády se daly stihnout za jeden den, s tím, že po cestě samozřejmě narazíte na další a další skvosty.

Následující den se vyrazilo na další prozkoumávání a první vodopád, na který jsme narazili byl Seljalandfoss. U západního okraje Eyjafjöllu uhýbá silnice 249 severním směrem z dálnice a pokračuje dál až na Ϸórsmörk. Seljalandsfoss, v překladu Vodopád prodané země. Sice úzký, ale za to opravdu mocný vodopád, spadající přímo po svahu do mělkého jezírka. Za vodní oponou vodopádu je stezka, kde je zvuk a obraz padající vody nejpůsobivější.

Vyjdete se po pěší cestičce od vodopádu Seljalandfoss a dojdete až k dalšímu nádhernému vodopádu, který je ukrytý ve skále. Vodopád Gljufrabui je zcela uzavřen útesem skály a dojdete k němu po úzké řece. Zážitek je to naprosto fantastický, pokud jste ovšem vybavení nepromokavým oblečením. 

Skogafoss je poslední vodopádem, kde vás pro dnešek vezmu. V překladu lesní vodopád, který dostahuje majestátní výšky 62 metrů, právem přináleží jeho sláva. Fascinuje mě, jak z dálky, tak z blízka. Na vrchol vede kovové schodiště, které vám po cestě nahoru nabídne neskutečně nádherné výhledy na pobřeží, okolní kopce a na vzdálený ledovcový příkrov. 

Zrovna u vodopádu si myslím, že stačí jen páru slov a více vám řeknou fotografie, které jsem u zmiňovaných míst nafotila. Doufám, že jsem vás naladila na návštěvu této úchvatné země, a pokud ji ani neplánujete, tak doufám, že jste se pokochali nad fotkami z krajiny ledu a ohně.

Děkuji Vám za přečtení dnešního krátkého článku.

Přeji Vám krásný den, mějte se nejlíp!